Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co nás tchaj-ťi nenaučí

Tchaj-ťi čchüan ani čchi kung nejsou pochopitelně univerzálním všelékem. Nenaučí Vás např. kontaktu s niternými duševními pocity a také porozumět dynamice Vaší jedinečné duše, jež se projevuje např. ve vztazích, snech, nebo různých psychosomatických symptomech.

Zatímco u některých praktikujících může meditační praxe kontakt s nitrem podpořit, u jiných slouží naopak k tzv. skipping process, tj. stává se obranou a únikem před hlasem vlastního nitra. Meditací je tedy také možné před pravým niterným já unikat do neosobnosti. Meditační praxe a prožitková psychoterapie tak mají do jisté míry odlišné cíle. Také při léčení psychosomatických symptomů je důležité uvědomit si a zpracovat vlastní jedinečné prožitky, které se na vzniku symptomu podílejí. Například migréna nebo astma není z této perspektivy pouze něco obecného, ale vždy mají jedinečné kořeny v naší konkrétní duševní dynamice. Podobně u vztahových problémů je podstatné zabývat se osobním prožitkem, zvnitřněnými vztahovými zkušenostmi a naučeným způsobem komunikace. Jak píše Jack Kornfield: "Mnozí žáci a učitelé duchovní cesty zjistili, že je nezbytné a užitečné, aby se ve svém duchovním životě obrátili o pomoc na psychoterapii. Mnoha dalším, kteří tak neučinili, by to pravděpodobně prospělo. Já sám jsem těžil ze setkání s několika psychoterapeuty, kteří mi umožnili pochopit a vyléčit roviny srdce a mysli, kterých jsem se za léta meditace ani nedotkl." (Jack Kornfield: Cesta srdce, z kapitoly o vztahu meditace a psychoterapie)